close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Březen 2012

"Strach"

3. března 2012 v 6:54 | Monča |  Já píšu
Dnešní článek tak trošku pokračování k článku- "On jménem Martin Harich". Tentokrát vám napíšu o svém "strachu". Jsem v prváku střední školy a obor Ekonomika a podnikání. Když jsem přecházela z devítky do prváku, měla jsem obavu z toho co řeknou spolužáci na to že poslouchám 5Angels a Martina Haricha. Vždy jsem si stála za tím co poslouchám a co mám ráda. Bylo mi jedno co na to řeknou ostatní. Stala jsem si za tím na základce, tak proč ne i na střední. Vlastně ani nechápu ty lidi, který se stydí za svou oblíbenou hudbu. To je fakt divný, když se člověk k tomu neumí ani přiznat. Když jsem tedy nastoupila do prváku už od prvního dne jsem se hlásila k tomu že poslouchám Haricha a 5A. Do školy jsem měla normálně penál s nápisem 5Angels či sešit, který měl desky s Martinovou fotkou. Spolužáci se mě ani moc neptali na můj styl hudby, ale co bylo hlavní je že si na to zvykli. Je jim vlastně jedno co poslouchám a dokonce se s tím i smířili. Ptají se mě i na otázky co Martin a tak, prostě si na to zvykli. Můj strach byl tedy zbytečný.

Jaké z toho plyne ponaučení? To už záleží jen na vás jestli si z toho něco vezmete, jen bych chtěla všem říct ať si stojí za svým a nemění se podle ostatních! To je pak ten největší problém. Kamarád který chce aby jste se kvůly němu změnili, není ten správný kamarád.

On jménem Martin Harich

2. března 2012 v 21:53 | Monča |  Já píšu
Jak asi se dozvíte z názvu, tak tento článek bude o Martinovi Harichovi. Svou oblibu v tohoto zpěváka nikomu neskrývám jako mnozí. Ve škole je to někdy sice boj, ale dá se říci že i v pohodě. Líbí se mi jeho písničky a jeho přirozenost, vlastně všechno. Každý má na něj své názory, které určitě můžou být jak kladné tak záporné. Když vyhlásili že bude další ČS SuperStar tak moje první slovo bylo "Cooo?". Zdálo se mi to už ohrané přeci jen je to už několikáté kolo. Zajímalo by mě jestli si některý z vás zpomenou třeba na Davida Gránského? No už přeci jen je to dlouho co byla naše první Česká SuperStar. Nechtěla jsem se na SuperStar dívat, ale naše týdení dovolená na horách byla občas fakt velká nuda. Nezbívalo mě nic jiného než se koukat na SuperStar. Stalo se to takovou mojí menší závislostí. Stačilo mi jednou, aby Martin zazpíval a už jsem měla jasno. Je to můj favorit! Nedělní večery trávené koukáním na ČS Superstar a čekáním na to až ho uvidím zpívat. Celé pondělí plné nervů jak to dopadne a otlačené prsty od posílání SMS hlasů. Martin Harich už začal být mojí závislostí, která pokračuje stále. Stal se častým tématem mé diskuze s kamarády a s ostatními. Kamarádům už to často lezlo na nervy, ale mě to bylo jedno. Jejich jiné témata mě moc nebraly a tak trávím přestávky mezi hodinami posloucháním Maťkovo písniček, ale jen takové to nebylo. Přeci ve škole existuje někdo kdo má Martina taky rád. Sice je to jen jedna spolužačka ze třídy, ale mě to stačí. Spolužáci mi už neřeknou jinak než-li Harichová. Sice bych to nečekala, ale toto téma mě provází i o hodinách. Nejvíce o hodinách matiky. Pokaždé když jsem řekla že místo písmena "r" doplníme číslo 6. Učitel se neubrání tomu zeptat se proč zrovna toto číslo. Já ani nemusím říkat proč to řeknou za mě spolužáci. Prostě už mě znají. Pokaždé když někdo projde kolem mě tak jejich otázka je "Co Harich?". Už mi to někdy leze doopravdy krkem. Prakticky se mě už neptají na nic jiného naž na Martina. Vadí jim třeba že mám 5 plakátů z Brava, 2 články z blesku, atd.. Říkají že jsem vadná. Já se tím ale vůbec netrápím. Kdyby jsem si tím měla lámat hlavu tak nedělám nic jiného. Nejhorší byly večery kdy měl Martin vypadnout. To první "jakoby" vyřazení mě dostalo snad více než to druhé. Nemohla jsem skoro ani mluvit, myslela jsem že to se mnou každo chvilku sekne. Druhé to už opravdické vyřazení to jsem nevěděla co si myslet. Prrvní ho poslal Leoš nahoru a pak ho zavolal zpátky. Když řekl že má jít nahoru tak jsem málem zbourala barák štěstím, ale potom to mě celkem dostalo. Všechno jsem zatím přežila. Je to můj nej zpěvák a tak to zůstane!
(článek je z mého minulého blogu a byl napsán 5. června 2011!)